Moje cesta k veganství

Sedím ve vlaku a uvažuji, jaký článek vám tu přednastavím ... Hodně lidí se mě na toto téma ptá, tak se tady s vámi podělím o moji cestu veganstvím.

Nejedná se článek s krvavými obrázky z farem, ani vás tady nebudu k ničemu přemlouvat a vnucovat vám svoje názory. Pouze popíšu moji cestu k veganství, na kterou se mě hodně z vás ptá :) 


Jak jsem s veganstvím začala?

Už jako dítě se mi nelíbilo, že jíme maso. Králíka jsem nejedla nikdy  a často jsem se rodičů ptala, proč některá zvířata je normální jíst, když jiná ne.. Jak to už to bývá, bylo mi jen řečeno, že tak to prostě je a ať to sním.
Před Vánoci 2014 běžela na FB výzva "měsíc veganem" a tak jsem poprvé veganství zkusila - přiznávám, dlouho mi to  nevydrželo. Přišlo mi hrozně složité a drahé - myslela jsem si, že si musím kupovat sojové dezerty, speciální stravu atd atd.. Teď už samozřejmě vím, jaká blbost to je a že se najím za stejné a možná i menší peníze než dřív.

Po novém roce jsem se stala vegetariánkou z etických důvodů.... začala jsem se o toto téma více zajímat a  asi po týdnu, kdy jsem zjistila jak to na farmách doopravdy  vypadá jsem přešla na veganskou stravu :)


Co byl hlavní podnět stát se vegankou?

Nepochopení proč některá zvířata jíme a jiná ne, zjištění jak to chodí na farmách a taky ekologická stopa, kterou zanechám

Jak se cítím ? Nejsem slabá?
První týden si tělo zvykalo a  slabší jsem trochu byla, ale velmi rychle jsem se naučila vyváženě vařit, začala jsem doplňovat vitamín B12 a momentálně se cítím líp než kdy dřív :) Po jídle nepřichází pocit těžkosti a únava, ale naopak mám energii na rozdávání. Díky vyvážené stravě nemám takové chutě na sladké jako dřív. Jako důkaz beru i to, ze jsem nedávno uběhla spartan race beast, což bylo 24km, 41 překážek  v horách.. A umístila jsem se v kategorii 33 ze 185 žen, což je pro mě,  jako začátečníka super, takže vím, že slabá doopravdy nejsem.


Jak reaguje rodina a okolí?

Musím říct, že jsem mile překvapena tím, jak to moje rodina vzala. Čekala jsem, že mi to budou rozmlouvat  a při každé příležitosti mi řeknou, jak špatné to je... Naštěstí je to přesný opak - na návštěvě dostávám porci zvlášť, nebo mě nechají uvařit pro všechny, mamka se vyptává a hledá v obchodech veganské potraviny... :)
 S reakcí okolí je to různé.. Někdy  se potkám s  pochopením, někdy s opravdu hloupými komentáři.  O tom, že jsem vegan nezačínám, pokud se na téma o jídle nedostaneme a nebavíme se o tom co vaříme, kam půjdeme jíst atd..to už se pak lidi prostě dozví. Nikomu nic necpu, ráda si vyslechnu cizí názor, ale nemám ráda, když mě někdo uráží a všemu najednou děsně rozumí a ví co dělám špatně, ale to naštěstí  zase tak časté není.


Máte ještě nějaké otázky? Napište do komentářů, ráda na ně odpovím :)
PS: otázky typu "Nevadí ti, že rostlinky taky trpí?" ignoruji ;)

Vaše G.:*


Unknown

Phasellus facilisis convallis metus, ut imperdiet augue auctor nec. Duis at velit id augue lobortis porta. Sed varius, enim accumsan aliquam tincidunt, tortor urna vulputate quam, eget finibus urna est in augue.

1 komentář: